Šílená láska

26. listopadu 2012 v 23:48 | Antje |  Láska
Není žárlení jako žárlení. Existují situace, kdy se svíravému pocitu v žaludku a myšlenkám černým jako noc ubráníte jenom stěží. Že má vás partner novou kolegyni a najednou mu spolu s ní přibyla i práce a on se domů pravidelně nedostane dřív než v osm večer? A proč šel s vaší nejlepší kamarádkou vybírat vánoční dárek pro vás na třikrát? Situace normální, co většinou brzy odezní, aniž by se vracely v podobě fantazírování o jeho nevěrách...

Poznejte ji!

Jak je to ale s chorobnou žárlivostí? A hlavně s chorobnou žárlivostí u mužů? Co když vám manžel udělá scénu pokaždé, když vyrazíte v sukni nad kolena nebo se na vás na ulici usměje nějaký muž? Existuje jen malá šance, že se chorobně žárlivý muž někdy změní. Stejně jako alkoholik si pokaždé najde důvod se napít - jednou na radost, podruhé na žal - i žárlivec si v každé situaci najde důvod, proč vám udělat scénu. Zapomeňte na jakékoliv reálné důvody a vysvětlování. Žárlivý mužský je přesvědčený o své pravdě a nehne s ním vůbec nic.

"Když jsem před lety přišla do Prahy studovat vysokou školu, seznámila jsem se s jedním nejmenovaným pánem. Záměrně říkám pánem, protože byl o nějakých patnáct let starší než já," vypráví Renata. "Že se jeho žárlivost jaksi vymyká normálu, mi došlo až po půl roce. Nejdřív mu vadilo, že nosím moc vysoké podpatky, pak že chodím se spolužáky po škole na pivo a nakonec mi prohledával tašku, kapsy u kabátu, o textovkách v mobilu ani nemluvě. Stále hledal něco, čím by mi dokázal, že ho podvádím. Samozřejmě na nic nepřišel, protože ani nic neexistovalo." Pro Renatu byla zkušenost se žárlivcem natolik silná, že několik měsíců po rozchodu obcházela muže obloukem.

Učitelka Justýna zase vzpomíná, že žárlivé scény jejího partnera Petra začaly nenápadně. "Občas se ho dotklo, že jsem šla do kina s kamarádkou, než abych byla s ním doma. Myslela jsem, že mě tak moc miluje a chce se mnou trávit každou volnou chvíli. Jenže Pavel mě postupně 'odstřihl' od většiny kamarádek. Chtěl, abych z práce chodila rovnou domů. Neměl rád, když jsem zašla jen tak na nákupy. Když jsem se musela nečekaně zdržet v práci, byl úplně hysterický. Několikrát se mi dokonce stalo, že mi udělal ve škole přepadovku, jestli tam opravdu jsem. Propadala jsem se hanbou." Poslední kapkou před rozchodem bylo, když Pavel chtěl, aby Justýna přestala pracovat úplně. "Došlo mi, že tohle opravdu není v pořádku. Problém nebyl v penězích. Nechtěla jsem skončit v Pavlově zlaté kleci, musela jsem na svobodu."

Kde se vzala, tu se vzala

Žárlivost je velice složitý cit, který zahrnuje mnoho pocitů - strach z opuštěnosti a ze ztráty milované bytosti, lítost, zlost, silný pocit zrady, ale také závist a pocit ponížení a ublíženosti. Žárlivost mužů a žen vyvolávají rozdílné příčiny a také průběh je jiný. Zatímco muži žárlí na případné sexuální aktivity své partnerky, u žen vyvolává žárlivost možný citový vztah jejich partnera s jinou ženou. Jednorázovou nevěru jsou schopny ustát, citový vztah však nikoliv.

Ačkoli žárlivci vypadají na první pohled značně sebevědomě, ve skutečnosti trpí pocity méněcennosti a mají obrovskou potřebu být milováni. Bojí se srovnávání s ostatními a mají strach, že druzí by mohli být přitažlivější, chytřejší nebo zábavnější. Za nejlepší uznání považují lásku partnera, přesto o jejích důkazech pochybují. Postupně začínají žárlit nejen na lidi, ale i na vaše koníčky a věci, které máte ráda. V pozadí žárlivosti je často také sobeckost.

Zajímavý pohled na žárlivost má indický duchovní učitel, filozof a guru Osho. Ten tvrdí, že žárlivost není primární emoce, ale druhotná část sexu. "Žárlivost přichází, protože nemiluješ. Když miluješ, žárlivost nikdy nepřijde. Když jsi spojen se ženou sexuálně, pořád se bojíš, že může jít k někomu jinému. Nejprve uděláš bezpečnostní opatření, a poté se ona stává mrtvým objektem, který je hlídán, ovládán, kontrolován. A čím víc kontroluješ, tím víc zabíjíš - protože svoboda je ztracena... Sex vytváří žárlivost. Otázka není, jak zahodit žárlivost - nemůžeš ji zahodit, protože nemůžeš zahodit sex.

Otázka je, jak přetvořit sex v lásku, protože teprve potom žárlivost zmizí. Když člověka miluješ, věříš, že nemůže jít k nikomu jinému. A když jde, jde. Co můžeš dělat? Láska přináší toto porozumění. Takže když je tu žárlivost, uvědom si, že tu není láska. Hraješ hru; láska je jenom namalované slovo, realitou je sex."

Nebuďte sami

Základem vyléčení se z nemoci zvané chorobná žárlivost je - stejně jako v případě dalších závislostí - přiznat si, že existuje nějaký problém. Právě tento první krok musí udělat nejen partner, ale i vy. Myslet si totiž, že postačí minimalizovat důvody k žárlení, je zásadní omyl. Chorobný žárlivec bude mít podezření i v případě, že vás bude mít doma pod zámkem. Žárlivci nejsou schopni přijmout zodpovědnost za svou žárlivost. Podle nich je příčina pouze v jejich partnerovi. Druhým velmi důležitým krokem tedy je přiznat si, že jsou sami sobě nepřítelem.

Pokud máte pocit, že jste s partnerem na jeho žárlivost krátcí, nebojte se obrátit na odborníky. Ostatně, v sociologickém průzkumu před třemi lety přiznalo žárlivost šedesát procent dotázaných a stejný počet lidí zastával názor, že láska a žárlivost jsou spojené nádoby. Dá se tedy předpokládat, že v čekárně u psychiatra nebudete s tímto problémem jediní. Protože žárlivost v krajním případě doprovázejí také stavy úzkosti, je možná také léčba léky.

O minulosti

Žárlí váš partner na vaši minulost - na vaše bývalé, váš sexuální život před tím, než jste se potkali? Pak se jeho nemoc jmenuje retrográdní žárlivost a bojovat s ní bez odborné pomoci je ještě těžší, než se pokusit přemoci žárlivost na současnost. Takový muž si totiž v hlavě utkal takové představy o vašich intimních zážitcích, že by vám mohla leckterá pornohvězda závidět.

A vy nebudete schopná mu to vymluvit. Žádné argumenty nejsou dost silné, aby ho přesvědčily - nehledě na to, že je jen a jen vaše věc, co jste prožívala kdysi, a žárlit na dobu, než jste se poznali, je z hlediska člověka retrográdní žárlivostí nepostiženého naprosto nelogické. Tak hodně štěstí!

>> Co je to žárlivost?

* Slovo žárlivost pochází z francouzského jalousie.

* S žárlivostí a závistí si často spojujeme zelenou barvu - vzpomeňte na slovní spojení Zezelenal závistí.

* Můžeme ji definovat jako stav úzkosti, rodící se ze strachu před ztrátou lásky partnera, který by mohl své city nasměrovat na jinou osobu. Jde svým způsobem o afektivní napětí, které žárlivce silně znepokojuje.

* Podle statistik je to právě žárlivost, která patří do deseti nejčastějších problémů, se kterými lidé chodí do poradny. Pokud už se se žárlivcem potkáte a nehodláte obratem balit kufry, zapomeňte na jakékoliv dlouhé diskuze a vysvětlování.

* Muž postižený chorobnou žárlivostí je nezlomně přesvědčený o své pravdě. I když mu budete zdlouhavě něco vysvětlovat, bude to brát pouze jako maskování lži.

* Nikdy na jeho vyčítavé otázky neodpovídejte, ani se neobhajujte. Raději volte stereotypní odpověď: Takové otázky mne uráží, nemám ti na to co říct. A až vám někdo bude říkat, že kdo nežárlí, nemiluje, vysmějte se mu. Žárlivost sice k životu patří, ale i ona musí zůstat pod kontrolou. Mimochodem, víte, že žárlivost můžeme pozorovat již u pětiměsíčních dětí? Některé prameny navíc tvrdí, že se žárlivost objevuje v každé kultuře, jiné zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl(a) jsem tu!!!

ANO!

Komentáře

1 Ann.. Ann.. | 26. listopadu 2012 v 23:58 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama