Historie knihy stínů

11. prosince 2012 v 15:04 | Antje |  Magie

Kniha stínů

Většina čarodějnic má svojí vlastní knihu stínů. V dnešní době kniha mívá černé desky a je psána vlastní rukou. Vlastnoručně psané texty nás vracejí do dávných dob, kdy neexistoval tisk. Ještě předtím a v průběhu všech změn v historii světa, bylo umění magie předáváno ústně, v rámci rodiny, ve škole (cechovní školy), nebo v kněžškém školení.
Tímto způsobem mohlo být mnoho rituálů, receptů a kouzel ztraceno.

Funkce a využití amuletů v Egyptě jsou známé již od 4000 př. n. l., ale první nalezené knihy kouzel pocházejí z konce 3. tisíciletí př. n. l. až do 5.století n.l. To znamená, že čarodějnictví existovalo již před 6 tisíci lety a knihy kouzel jsou staré 5 tisíc let.

Před 3 tisíci lety Clement Alexandrijský prohlásil, že Egypťané měli čtyřicet dva tajných knih moudrosti napsaných Hermem (egyptský Bůh moudrosti), které uchovávali ve svatyních. Tyto knihy zahrnovaly zákony, písně, rituály, instrukce ke školení kněze a kněžky, informace o božstvu, astrologii, geografii, lékařství, promluvy se zesnulými, zaříkavadla, vyvolávání božstva a kosmologii, což dnes najdete v každé knize stínů.


Po stalení je většina knih stínů nebo knih kouzel pouhým sborníkem, sbírkou všech možných informací bez jakéhokoli řádu, nelze jitedy číst jako jiné knihy. Odráží osobnost svého autora. Kniha je tedy produktem člověka, který knihu momentálně vlastní. POzději se vak velmi často stávalo, že členové rodiny nebo duchovenstva považovali za svou povinnost knihy, kterým nerozumějí, ničit.

Ještě v 1. st. n. l. byly tyto knihy páleny, a to především pokud nesly nějaké proroctví, věštění.
Zámořské plavby a celé 11. století obohatily knihy kouzel z arabského světa, a to většinou přes Španělsko do celé Evropy.
Sepher Rezial (Noemova kouzelná kniha) byla nalezena v 13. století a přeložena pod názvem Eleazer of Worms.
V 15. st. se Evropou šířilo několik druhů knih kouzel zahrnujících kouzelné praktiky klasických kultur a vyznání a praktiky germánských a keltských národů. Začali se taky šířit rozdílné typy kouzelných knih. Jeden typ sloužil k vedení běžné domácnosti, které zahrnovaly přírodní magii a vedle toho existovali knihy obsahující nebezpečná kouzla a praktiky, napsané podle historiků křesťanským duchovenstvem, aby sloužily jako záminka k pálení čarodějnic.)

V 17. století byla podle záznamů benátské inkvizice za praktikování čarodějnictví odsouzena žena jménem Laura Maliper.
V jejím domě byla při prohledávání nalezena kopie Šalamounova klíče a její vlastnoruční kniha stínů, ve které sou citovány části z klíče. V dalších záznamech inkvizice je zmíněna černá kniha, tím vznikla tradice černé Knihy stínů.

Na počátku 20. století lidé jako Dion Fortun vesele šířili svá kouzla mezi stovkami studentů v podobě malých sešitků. Označení ´´Kniha stínů´´ je spojováno s Geraldem Gardnerem, který je považován za zakladatele moderního čarodějnictví. Doreen Valient, členka jeho skupiny věřila, že první kniha vznikla v roce 1949, kdy Gardner navrhl přejmenování čarodějnické knihy kouzel a rituálů, tedy grimoár na Knihu stínů.

Po zrušení čarodějnických práv v Anglii v roce 1951 byla Vyšší magie jedinou knihou o čarodějnictví dostupnou široké veřejnosti.
Na konci 20. století bylo k dostání přes tisíc titulů o čarodějnictví. Začaly se šířit knihy stínů. To znamená, že magie nikdy neumírá, pouze se postupem času mění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Na jaký druh filmů se díváš?

Komedie
Horor
Sci-fi
Fantasy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama